Tajemství všech tajemství: Golem, Folimanka a Ďáblova bible
Na půdě synagogy má podle pověsti ležet Golem. Pod Folimankou je kryt pro třináct set lidí. A kniha s čertem přes celou stránku se do Prahy vrátila jen na zápůjčku.
Dan Brown v románu Tajemství všech tajemství spojil známé pražské kulisy s místy, kolem kterých se dá projít, aniž by si jich člověk všiml. Vezměme si z knihy tři z nich. Rozuzlení příběhu necháme čtenářům.
Co zůstalo na půdě Staronové synagogy?
V jedné podobě pověsti stvoří pražský rabbi Löw z hlíny ochránce židovské obce. Na čele má emet, hebrejsky „pravda“. Když se obr rozběsní, rabbi smaže první písmeno. Uprostřed čela zůstane met, „mrtvý“, a hlína oživená slovem se zhroutí. Podle této verze odnesli Golemovo tělo na půdu Staronové synagogy.
Rabbi Löw byl skutečný učenec. Jeho náhrobek je na Starém židovském hřbitově, jen pár kroků od synagogy. Na místě tak vedle sebe najdete doklad o člověku, který v Praze žil, a budovu, do níž vypravěči ukládají jeho výtvor. To stačí, aby se pohled vzhůru z Červené ulice navždy trochu změnil.
Co je za pancéřovými dveřmi Folimanky?
Nahoře vede parkem cesta pod Nuselským mostem. Dole měla být civilní záloha města. Podle městské dokumentace při stavbě využili štolu z druhé světové války a kryt dokončili v roce 1962. Plán počítal s úkrytem pro 1 300 osob. Kryt dostal vlastní studny i záložní zdroj elektřiny.
Představte si, že za těžkými dveřmi najednou čekají lidé z celého okolí. Soused, kterého znáte jen od vidění. Děti, které chtějí vědět, kdy zase budou moct ven. A někdo, kdo u vstupu počítá příchozí. V naší hře Hlášení z podzemí už se všichni rozešli domů. Přesto počty nesedí.
Hrát Hlášení z podzemí Historie krytu a návštěva
Ďáblova bible a práce na jednu noc
Mnich odsouzený k zazdění zaživa se podle pověsti nabídl, že do rána napíše obrovskou knihu. Čas mu docházel, a tak si přivolal pomoc. Ďábel má za odměnu v rukopisu vlastní stránku. Obrovská kniha by na sepsání za jedinou noc stačila jako zázrak. S čertem přes celou stránku už bylo jasné, kdo zázrak zařídil.
Skutečný Codex Gigas pochází ze středověkých Čech a první záznamy jej spojují s benediktinským klášterem v Podlažicích na Chrudimsku. Za třicetileté války jej odvezli Švédové. Pražské Klementinum ho vystavilo v letech 2007–2008 na zápůjčku. Dnes je originál ve Švédské národní knihovně a jeho digitální verzi si lze prohlédnout z domova.
Otevřít digitální rukopis Klementinum na mapě
Prameny
- Argo · české vydání románu
- Prague City Tourism · pražská místa z románu
- iLiteratura · Klementinum v románu
- Židovské muzeum v Praze · Golemova pověst
- Encyklopedie Prahy 2 · historie krytu Folimanka
- Masarykova univerzita · původ a historie Codexu Gigas
- Vlastivědné muzeum v Olomouci · pověst o Ďáblově bibli