Zvonek u vchodu
Na sídlišti vypadne proud. Domovní zvonek přesto funguje a z reproduktoru mluví člověk, který měl být dávno odstěhovaný.
Když v pátek večer vypadl proud, zvonek u vchodu začal blikat. Náš panelák byl třicet let starý a občas v něm blikalo leccos. Tahle žárovka ovšem nikdy žádná nebyla. Pod průhledným okénkem měl být jen papírek s mým příjmením, napsaným ještě od ruky.
O patro výš se ozvalo otevření dveří. Po schodech seběhl soused Šimek s prázdnou taškou na tříděný odpad. Uviděl mě stát před domem a zamával skrz sklo. Pak přede mnou zastrčil klíč do zámku, otočil a vyšel ven. Obešel mě a zamířil přes dvůr. Nezvedl hlavu ani tehdy, když jsem ho oslovila. Až později mě napadlo, že měl na sobě hnědý svetr, který jsem mu před třemi zimami pomáhal hledat v bytě. Nenašli jsme ho. Byl to poslední týden předtím, než se odstěhoval do domova s pečovatelskou službou.
Stiskl jsem tlačítko u svého jména. Ucho jsem měl skoro na kovu. Z reproduktoru se ozvalo cvaknutí, následované krátkým zašuměním. „Jsi doma?“ zeptal se Šimek. Řekl jsem, že stojím před vchodem. „Tak mi zamkni,“ řekl. „Máme v bytě cizí klíče.“
Na chodbě jsem si posvítil displejem. Mezi prvním a druhým patrem se světlo nachytalo na poštovních schránkách. Všechny měly místo štítků vložené staré černobílé fotky. Moje ukazovala schodiště, na kterém jsem stál. Na zadní straně byla tužkou čára, tak hluboká, až prošla papírem.
Vešel jsem do druhého patra. U Šimkových dveří byl ve dřevě vyštípnutý kousek vedle kliky, přesně jako dřív. Z bytu se ozývalo svištění starého ledničkového kompresoru. Klíč byl v zámku zvenčí. Otočil jsem jím dvakrát a nechal ho tam.
Zezdola se zabouchly domovní dveře. Tentokrát kroky běžely nahoru. Zavolal jsem na souseda, že mám zamčeno, a přeskočil po schodech o dvě patra výš. Neviděl jsem, kdo běží pode mnou, ale slyšel jsem, jak se ve druhém patře zastavil a třikrát zaklepal. Sotva po prvním zaklepání se dovnitř ozval můj hlas. „Jsi doma?“ řekl jsem.
Ráno zvonek vypadal jako dřív. Na domovní nástěnce přibylo oznámení správce, že klíče od sklepa se mění v pondělí. V horním rohu byl připsaný vzkaz propiskou. Šimek z druhého patra má náhradní. Podepsán jsem pod ním byl já.